Popis výstupu na horu Kebnekaise (Švédsko)

Přesun k hoře

Z parkoviště v Nikkaluoktě (kde se platí za auto 20,- SEK za noc) odcházíme krátce po poledni. V zádech dle internetové předpovědi máme blížící se frontu. Zatím je však oblačno a teplota 14°C. Začínáme v nadmořské výšce 470 m.

Po dvou stech metrech od vjezdu na parkoviště míjíme vpravo chatu s restaurací a malým obchodem. O dalších dvě stě metrů dále končí upravená cesta. U vstupu do březového háje je postavena dřevěná brána s rozcestníky a nápisem Kebnekaise. Zpočátku kamenitá cesta je vystřídána pěšinou v průseku lesa. Stále častěji se začínáme seznamovat s místní specialitou – prkennými lávkami, které vedou nad mokřinami či kamennými poli. Občas pochodujeme po lávce v místech, kde dle našeho soudu by ani nemusela být. Při cestě zpět tento názor měníme. Není jich nadbytek, spíše nedostatek. Po dvou dnech deště je voda skoro všude.

3,7 km od parkoviště (50 minut) přicházíme k prvnímu lanovému mostu přes horskou říčku Čievrrajohka. Na druhém břehu je charakter cesty stále stejný. Stezka vede nízkým listnatým lesíkem prakticky po rovině či jen mírně do kopce. V dáli před sebou stále vidíme atypickou horu jakoby s uříznutou špičkou (Tolpagorni 1 662 m). Kousek před ní je cíl našeho dnešního putování.

Těsně před příchodem k jezeru vyšlápneme na malý hřebínek a následně sestoupíme k chatě s terasou (5,9 km, 1.18 hod., 518 m). Zde je odbočka k jezeru Láddjujávri (100 m). Kromě krásného výhledu na hory v okolí Kebnekaise je zde i možnost zkrátit si cestu asi o 6 km plavbou po jezeře. Starší průvodce udává cenu 180 SEK (tel. +46 (0)980-550 35).

Stezka dále kopíruje severní břeh jezera a prochází bažinami, které jsou dle průvodce rájem komárů. My jsme měli štěstí a komára jsme prakticky ani nespatřili.

Po třech hodinách chůze (13 km) se dostáváme na místo určené k meditaci. Je zde kříž a kámen s nějakým nápisem. Po krátkém odpočinku a pořízení několika fotografií pokračujeme v cestě. Obcházíme skalnatý hřeben, který zde částečně zužuje údolí a před námi se objevuje výhled do západní části údolí. Poprvé spatřujeme "bradavici", což je naše označení pro nápadný, byť nevysoký (773 m) travnatý kopec, pod kterým se nachází horská chata Kebnekaise fjällstation.

Stáčíme se k severovýchodu a začínáme lehce stoupat podél říčky Darfaljohka. Na vrcholku stoupání je druhý lanový most (17,6 km, 4.20 hod., 660 m) postavený nad původním dřevěným. Oč je kratší proti prvnímu, o to je pod ním hlubší propast a bouřlivější řeka.

Poslední kus cesty se opět stáčí k západu a pokračuje jen mírně do kopce. K chatě to je však ještě 1,5 km.

Z parkoviště až k hlavní budově, kde se nachází recepce, naměřila navigace 19,1 km. Cesta trvala bez patnácti minut pět hodin.

Čas chůze

Parkoviště Nikkaluokta 470 m 0,0 km 00.00 hod.
První lanový most 518 m 3,7 km 00.50 hod.
Jezero Láddjujávri 518 m 5,9 km 01.18 hod.
Meditační místo 520 m 13,0 km 03.00 hod.
Druhý lanový most 660 m 17,6 km 04.20 hod.
Kebnekaise fjällstation 690 m 19,1 km 04.45 hod.

Převýšení

Převýšení je 220 m.

Vlastní výstup

Ráno vydatně prší, proto vyčkáváme s odchodem. V osm hodin déšť na chvíli ustává, takže v 8.15 hod. můžeme vyrazit. Od chaty se vydáváme po dobře patrné stezce západním směrem.

Asi 700 m od hlavní budovy je křižovatka cest. Máme zde zahnout vpravo na nenápadnou cestičku. Chybně se domníváme, že se jedná o odbočku na ledovec (Východní cesta), proto pokračujeme dále ve směru na chatu Singistugorna. Skutečná odbočka na ledovec je ještě o pár stovek metrů dále z výše položené stezky.

Po dalších sedmi stech metrech mírného klesání si uvědomujeme chybu. Stáčíme se kolmo do svahu proti toku horské říčky, až se dostáváme na správnou stezku. Po kamenech přecházíme na druhý břeh. Pro případ nouze je více v údolí zbudován dřevěný most.

Stále jen mírně do kopce pokračujeme až ke vstupu do údolí Kittelbacken, kterým protéká říčka Giebmejohka (9.30 hod., 3,3 km, 890 m).

Po pravé straně údolí po dobře patrné stezce, která je jen zcela výjimečně značena červeným pruhem, přicházíme do kotliny se dvěma jezírky (10.30 hod., 5,0 km, 1 205m). Počasí se opět zhoršilo, k dešti se přidává mlha a vítr.

Následuje strmý výstup do sedla mezi hory Tuolpagorni (či Duolbagorni – 1 662m) a Vierranvárri (1 711 m). Spodní část je po kamenném poli, horní po sněhu. Ze sedla (11.20 hod., 6,0 km, 1 465 m) stoupáme strmě na vrcholek Vierranvárri, který je pokryt spoustou kamenných mužíků. Nejvyšší bod hory je vlevo od cesty asi 100 m.

Následuje sestup do druhého sedla (pokles o 185 m) a pak trvale vzhůru až k nouzové útulně Nya Toppstugan (13.45 hod., 8,9 km, 1 885 m). Zde se nachází nejvýše položená "keška" na území Švédska.

Nouzová útulna Nya Toppstugan pochází z roku 1983 a v roce 2005 prošla rekonstrukcí. V současné době je již v předsíni opět propadlá část střechy. Uvnitř je neskutečně vlhko a sychravo. Přesto zde trávíme hodinu. Převlékáme se do suchého oblečení a pojídáme něco jídla. K naší trojici se přidává jeden Skot, švédský pár to zde vzdává a vrací se zpět.

Závěrečná část výstupu se odehrává v husté mlze a dešti se sněhem. V této části se pohybujeme trvale na sněhu. V bílé tmě je orientace velkým problémem. Stále se snažíme jít vzhůru. V závěru se dostáváme na plošinu a musíme spoléhat již pouze na GPS navigaci. Ta nás přivádí na strmý zasněžený svah, po kterém šplháme až na vlastní špičku sněhové pyramidy jižního vrcholu Kebnekaise (15.45 hod., 10,8 km, 2 102 m).

Následuje vrcholové foto (v silně nevlídném počasí ani nemáme odvahu hledat v batohu českou vlajku) a za pár minut se vydáváme na cestu zpět.

Vracíme se po našich stopách, byť jsou již občas zaváté. Míjíme Toppstugan a plynule sestupujeme do druhého sedla. To je po celodenním dešti a tání sněhu plné vody. Musíme se přebrodit na druhou stranu. Následuje nepříjemný výstup na vrchol Vierranvárri a sestup do prvního sedla a dále do kotliny.

Během dne rozvodněná říčka Giebmejohka nám činí problémy při přechodu, opět to nejde jen po kamenech, občas se musí šlápnout i do vody. Pokračujeme údolím Kittelbacken a stáčíme se k východu. I zde máme problémy s překonáním rozvodněného potoka, přes který jsme ráno přecházeli suchou nohou.

K chatě míříme po správné stezce. Míjíme odbočku na ledovec (Východní cestu) a v 20.50 hod. (20,2 km) jsme zpátky v Kebnekaise fjällstation.

Čas chůze

Kebnekaise fjällstation 690 m 690 m 00.00 hod.
Vstup do údolí Kittelbacken 890 m 3,3 km 01.15 hod.
Kotlina 1 205 m 5,0 km 02.15 hod.
První sedlo 1 465 m 6,0 km 03.05 hod.
Vierranvárri 1 711 m 6,9 km 03.55 hod.
Druhé sedlo 1 525 m 7,7 km 04.20 hod.
Nya Toppstugan 1 885 m 8,9 km 05.30 +1.00 hod.
Kebnekaise 2 102 m 10,8 km 07.30 hod.
Druhé sedlo 1 525 m 13,2 km 08.55 hod.
Vierranvárri 1 705 m 13,9 km 09.35 hod.
První sedlo 1 465 m 14,7 km 10.10 hod.
Kotlina 1 205 m 15,7 km 10.35 hod.
Východ z údolí Kittelbacken 890 m 17,2 km 11.30 hod.
Kebnekaise fjällstation 690 m 20,2 km 12.35 hod.

Převýšení

Převýšení je 1 412 m. Dvakrát se opakuje ztráta výšky 185 m, celkově tedy nastoupáno kolem 1 800 m.

Profil hory Kebnekaise

Návrat zpět do Nikkaluokty

Návrat zpět na parkoviště do Nikkaluokty je po identické trase, jako příchod. Během dvou deštivých dnů se potoky a říčky mohutně rozvodnily, takže počáteční pocit nadbytečného množství dřevěných lávek při cestě tam je následně vystřídán pocitem jejich nedostatku. Všude stojí spousta vody. Sobi pasoucí se vedle cesty jsou osvěžením při jinak únavném pochodu.

Cestu zpět jsme zvládli za pět hodin.

Náročnost

Kebnekaise patří do čtveřice hor (Mont Blanc, Dufourspitze, Narodnaja), které se nedají zvládnout během jednoho dne. Na zdolání jsou potřeba tři dny, v průběhu kterých se ujde 58 km. Při převýšení 1 632 m se nastoupá více jak 2 000 m. A pokud se přidá nepříznivé počasí, pak se jedná o velmi náročný výstup. Vzhledem k poloze těsně za polárním kruhem je pozitivem krátká či vůbec žádná noc. V nouzi lze využít komerční leteckou přepravu helikoptérou, jíž jsme byli svědky, ceny však neznáme.

GPS

Parkoviště Nikkaluokta 67°51'06,1"N 19°01'10,0"E
První lanový most 67°50'54,6"N 18°56'19,3"E
Jezero Láddjujávri 67°50'44,6"N 18°53'23,3"E
Meditační místo 67°51'14,7"N 18°44'22,8"E
Druhý lanový most 67°52'08,4"N 18°39'04,6"E
Kebnekaise fjällstation 67°52'05,0"N 18°37'13,2"E
Vstup do údolí Kittelbacken 67°52'20,7"N 18°33'09,8"E
Kotlina 67°52'47,1"N 18°31'27,6"E
První sedlo 67°52'37,8"N 18°30'15,2"E
Vierranvárri 67°52'56,2"N 18°29'47,1"E
Druhé sedlo 67°53'12,4"N 18°29'50,7"E
Nya Toppstugan 67°53'33,8"N 18°30'36,2"E
Kebnekaise 67°54'02,6"N 18°31'01,7"E
Kebnekaise  - mapa přesunu Kebnekaise  - mapa výstupu

Pro zvětšení klikněte na obrázek

Datum výstupu

19. - 21. června 2011

Názory čtenářů

  • Výstup 2016
    04.09.2016 20:00:36
    Pavel
    Krásný článek. Jedná se o opravdu fyzicky náročný výstup. Ze stanice jsme to za krásného počasí i s krosnama vyběhli za 5hodin, sestup zruba o hodinku kratší.
  • Název Autor Datum
    Výstup 2016 Pavel 04.09.2016 20:00:36

    Zobrazit všechny

    Přidat komentář
    * Povinné pole

    Navigace

    Novinky

    Reklama

    Severní Evropa

    Poslední komentáře

    Nejčtenější výstupy