Popis výstupu na horu Dufourspitze (Švýcarsko)

Cesta na chatu Monte Rosa Hütte

Zubačkou jsme vyjeli až na konečnou stanici Gornergrat (3 089 m n.m.). Na jihozápadní částí se rozkládá poměrně velký hotel Gornergrat (postavený v letech 1897 – 1907) a vědecká stanice (observatoř). Z Gornergratu můžete sledovat dva ledovce (Gornergletscher a Findelgletscher) a kochat se pohledem na dvě desítky čtyřtisícovek v okolí.

I přesto, že bylo poměrně zataženo, byla zde spousta turistů, kteří si udělali pár snímků a zubačkou zase sjeli dolu. Mraky se občas rozestoupily a nám se naskytl překrásný výhled na Monte Rosu a na ledovec Gornergletscher.

Ve 12:32 vyrážíme kolem observatoře na samotný vrcholek Gornergratu (3 130 m n. m.), cestou míjíme vyhlídkovou plošinu, kde stával původní hotel Belveder z roku 1896.

Po krátkém hřebenovém úseku s mírným klesáním následuje prudký sestup po úzké pěšině. Během následujícího kilometru ztrácíme 300 výškových metrů a dostáváme se na chodník (13:18), který vede na předposlední stanici lanovky Rotenboden (2 815 m n. m.).

V období jarních měsíců bychom mohli jít po ledovci rovnou k chatě, v půlce srpna je ale ledovec ještě 200 výškových metrů pod námi, a tak následuje mírné klesání po hraně ledovcového údolí. Po pěšině či po ledovcem ohlazených skalách pokračujeme 1,3 km. Následuje sestup po dvou žebřících, krátkou chůzí po skalách a přes kovovou lávku se dostáváme na ledovec (13:57, 2 594 m n. m.).

Následují dva kilometry po ledovci, proto je lepší si nasadit mačky a případně se i navázat. Cesta je dobře značená pomocí modrobílých tyčí s vlaječkou, za snížené viditelnosti může být orientace značně obtížná. Ledovec se přechází po rovině, ale místy se nachází až metrové trhliny, které jsou velmi hluboké. Přibližně ve třetině ledovce přecházíme po moréně s množstvím kamení a jenom místy se skrytým ledem.

V 15:02 se dostáváme na druhý konec ledovce (2 550 m n. m.), od stanice lanovky máme za sebou 5,5 km. Sundaváme mačky a pokračujeme po skalnatých plotnách, které jsou místy zajištěny ocelovými nebo provazovými lany a umělými schody.

Stoupání pokračuje skoro nepřetržitě až k chatě Monte Rosa Hütte (2 889 m n. m.). Cestou potkáváme poslední zbytky staré chaty (2 795 m n. m.), kterou právě rozebírají vojáci. K chatě se dostáváme v 16:08, máme za sebou 7,2 km a nastoupáno necelých 400 výškových metrů.

Čas chůze

Zubačka 3 089 m 0,0 km 0.00 hod.
Gornergrat 3 130 m 0,4 km 0.09 hod.
Cesta na Rotenboden 2 712 m 1,9 km 0.47 hod.
Začátek ledovce 2 597 m 3,4 km 1.25 hod.
Konec ledovce 2 551 m 5,5 km 2.30 hod.
Monte Rosa Hütte 2 889 m 7,2 km 3.36 hod

Převýšení

Převýšení bylo necelých 400 metrů, ale je značně rozdílné v průběhu roku, dle aktuálního stavu ledovce.

Vlastní výstup

Vstáváme ve třičtvrtě na dvě a z pokoje, na kterých jsou dvoupatrové postele, se přesouváme do přízemí na snídani. Stejně jako u večeře i teď máme označený stůl jmenovkou.

Ve 2:31 opouštíme chatu a vyrážíme směr Dufourspitze. Je lehce nad nulou a na cestu nám svítí hvězdy a Měsíc. Společně s námi vyráží od chaty ještě další čtyři skupinky.

Orientace ve tmě pomocí mužíků není příliš dobrá a každá skupinka volí trochu jinou cestu. Nejprve se jde po skalních blocích a následně po kamenech. Po ujití 1,6 km (3:37) se dostáváme do výšky 3 284 m nad mořem do míst zvaných Obere Plattje, kde začíná ledovec Monte-Rosa Gletscher. Nasazujeme si mačky a navazujeme se na lano. Až do odpoledne, kdy se sem vrátíme je nesundáme z nohou.

V ledovci jsou v těchto místech trhliny, a tak se postupuje opatrně. Je dobré se zde porozhlédnout den předem nebo se informovat na chatě od skupin, které se vracejí. Všechny skupiny utvořily "vláček" a jde se za sebou po částečně vyšlapané trase. Pokračujeme východním a později jihovýchodním směrem do strmého ledovcového kotle. Z počátku je ještě velká tma a tak k orientaci na ledovci využíváme GPS souřadnice. Později se začíná rozednívat a vidíme sedlo Sattel, kam se potřebujeme dostat.

Chceme udělat pár fotek, ale mráz baterkám neudělal dobře a oba foťáky hlásí vybito. Ukládáme baterky do rukavic a pokračujeme ve stoupání k muldě Satteldole a dále do sedla Sattel (4 359 m n. m.). Do sedla se dostáváme v 7:30 a máme za sebou 5,5 km.

Ze sedla vede velice strmý hřebenový úsek dlouhý asi 200 metrů, kdy se nabere dalších 100 výškových metrů. Za špatného počasí zde bývá silný nárazový vítr. Následuje rovnější úsek po kamenech a další prudké stoupání po sněhu a kamenech. Na první pohled to vypadá, že na konci tohoto stoupání již musí být vrchol, ale jedná se pouze o optický klam (4 593 m n. m.).

Následuje 200 metrů dlouhý skalní hřeben, který je technicky náročný a vyskytují se zde místa s obtížností II+ UIAA. Začíná nás tu brzdit americká skupinka a náš guide je občas v šoku z toho, jak se navzájem (ne)jistí.

Některé úseky jsou nad propastí, kdy obcházíme či přelézáme kameny. Jiné jsou po sněhovém hřebenu šíře jedné stopy a na obou stranách několik set metrové propasti. Závěrečný komín a v čase 9:10 se ocitáme na vrcholu.

Na samotném vrcholu není příliš mnoho místa. Je zde již několik lidí a další přicházejí od východu, tedy z druhé strany než odkud jsme přišli my. Po krátkém občerstvení a vrcholových fotkách se vydáváme na sestup.

Spousta výprav se vrací stejnou cestou – tedy do sedla Sattel. My se rozhodujeme pro cestu přes sedlo Silbersattel. Pokračujeme 40 metrů po hřebeni, pak zde jsou natažená fixní lana pro sestup do sedla (celkově čtyři úseky, po kterých se dá postupně slaňovat).

Před námi je opět zmatená skupinka Američanů, která nás v součtu výstupu a sestupu stála zhruba hodinu času. Radek nás proto spouští na vlastním laně, které upevňuje vždy vedle fixních. Po třiceti minutách se dostáváme do sedla Silbersattel (4 535 m n. m.). Jedno lano smotáme a na druhém zůstáváme navázáni.

Dále sestupujeme kolmo ze svahu, z počátku strmě, pak velmi strmě. Radek nám při strmém sestupu nedovoluje zastavovat, neboť procházíme místem, kde se mohou uvolnit masy sněhu. Na levo od nás je vidět, že se to nedávno stalo. Zastavujeme se až na rovince v nadmořské výšce 4 154 m n. m.

Krátce před jedenáctou hodinou uzavíráme okruh a napojujeme se na cestu, kudy jsme šli ráno nahoru. Ve spodní části je horní část ledovce značně změklá od sluníčka a začínají se objevovat seraky. Občas musíme hledat optimální cestu kudy pokračovat.

V 11:50 se v nadmořské výšce 3 288 m n. m. dostáváme zpátky na kameny a na jednom větším si dáváme pauzu. Sundaváme úvazky, stoupací železa a po 25 minutách pokračujeme v sestupu k chatě. Zkoušíme zvolit jinou trasu než jakou jsme ráno šli a dáváme se trochu jižnějším směrem. Po velkých či mensích balvanech sestupujeme dolů. Občas se objeví i úsek s dlouhými plochými skalami, po kterých se jde celkem dobře. Cesta ale nemá konce. Teprve ve 13:11 se značně unavení dostáváme k chatě.

Na chatě si dáváme pití (půl litr Coca Coly za 6 CHF) a lehčí jídlo – bramborák z hrubých nudliček, dvě volská oka a rajče (17 CHF). Odpočinek nám zpestřuje armádní vrtulník, který nakládá zbytky staré chaty a odváží je směrem k Zermattu.

Ve 14:16 se zvedáme a odcházíme stejnou cestou jako jsme předchozí den přišli. Proti nám jde větší množství lidí, než když jsme přicházeli a především ve spodní části musíme občas čekat a střídat se na úzkých úsecích.

K ledovci se dostáváme v 15 hodin, nasazujeme stoupací železa a vydáváme se po známé cestě na druhou stranu. Přecházíme přes morénu z kamenů a v 16:09 jsme na druhé straně ledovce. Po lávce přecházíme ledovcovou řeku a začínáme stoupat do skal.

Za pomocí žebříků se dostáváme na skály nad údolím. Po krátkém strmějším stoupání pokračujeme do mírného kopce po pěšině. V 16:46 (17,4 km) se dostáváme k odbočce na Gornergrat. Již včera jsme se dohodli, že pro zpáteční cestu zvolíme nástupní stanici Rotenboden. Je sice dál, ale nebude nás čekat tak vysoké stoupání jako na Gornergrat.

Postupujeme od zatáčky k zatáčce a vyhlížíme stanici zubačky Rotenboden. V 17:28 po 19,7 km se dostáváme ke stanici zubačky.

Čas chůze

Chata Monte Rosa Hütte 2 889 m 0,0 km 0.00 hod.
Obere Plattje 3 284 m 1,9 km 1.13 hod.
Sedlo Sattel 4 359 m 5,5 km 4.59 hod.
Hřeben 4 459 m 5,7 km 5.18 hod.
Dufourspitze 4 634 m 6,2 km 6.39 hod. + 0.20 hod.
Sedlo Silbersattel 4 535 m 6,5 km 7.37 hod.
Konec ledovce 3 291 m 10,7 km 9.19 hod. + 0.25 hod.
Chata Monte Rosa Hütte 2 889 m 12,2 km 10.40 hod. + 1.10 hod.
Začátek ledovce 2 554 m 13,9 km 12.32 hod.
Konec ledovce 2 597 m 16,0 km 13.39 hod.
Odbočna na Gornergrat 2 712 m 17,4 km 14.15 hod.
Stanice Rotenboden 2 825 m 19,7 km 14.58 hod.

Převýšení

Od chaty Monte Rosa Hütte je převýšení 1 745 m. Při výstupu není žádná významná ztráta výšky.

Profil výstupu na Dufourspitze

Náročnost

Druhá nejvyšší hora Evropy patří do čtveřice hor (Mont Blanc, Kebnekaise, Narodnaja), které nelze zdolat během jednoho dne.

Jedná se o velmi náročný výstup, kdy se překonává převýšení skoro 1 800 metrů. Místy má ledovec sklon až 40° a na hřebeni jsou horolezecké části s obtížností II+ UIAA.

Dle mého osobního pohledu se jedná o náročnější kopec než Mont Blanc.

GPS

Konečná stanice zubačky - Gornergrat 45°58'59.58" N 7°46'56.22" E
Chata Monte Rosa Hütte 45°57'24.84" N 7°48'51.96" E
Sedlo Sattel 45°56'13.56" N 7°51'33.00" E
Dufourspitze 45°56'12.84" N 7°52'00.42" E
Sedlo Silbersattel 45°56'15.36" N 7°52'06.06" E
Stanice Rotenboden 45°59'03.72" N 7°45'54.60" E

Datum výstupu

16. - 17. srpna 2012

Přidat komentář
* Povinné pole

Navigace

Novinky

Reklama

Střední Evropa

Poslední komentáře

  • Island

    Poslední 24. zář 2017, 13:03

  • San Marino

    Poslední 29. čec 2017, 21:29

  • Monako

    Poslední 29. čec 2017, 21:22

  • Andorra

    Poslední 29. čec 2017, 21:09

  • Chorvatsko

    Poslední 12. čen 2017, 12:29

Nejčtenější výstupy